Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 25 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Rhizobiom pro zvýšení resilience polních plodin ke změně klimatu
Řezáč, Vlastislav
Bakalářská práce se zaměřuje na význam kořenového systému rostlin a s ním spojených symbiotických mikroorganismů. Cílem bylo popsat tyto vztahy, představit jejich přednosti v zemědělství a metody jejich osvojování. V praktické části byl zhodnocen kořenový systém pomocí software WinRHIZO. Jako materiál posloužily vypěstované kořenové systémy rostlin Trifolium sp. ve stáří 18 dnů. Byly stanoveny základní parametry spojené s vlastnostmi kořenového systému, tedy celková délka, celkový povrch, průměrný průměr, celkový objem, počet špiček, počet větvení. Stanoven byl i počet vytvořených nodulí. Jako vedlejší výsledek bylo stanovení makrofenologické fáze zahájení tvorby nodulí mezi fází BBCH 10 a BBCH 11.
Význam společenstev arbuskulárně mykorhizních hub pro růst vybraných rostlinných druhů na opuštěném poli
Voříšková, Alena ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem arbuskulárně mykorhizní (AM) symbiózy na růst vybraných rostlin na lokalitě v Českém středohoří zajímavé těsným sousedstvím polopřirozeného suchého trávníku a pole opuštěného v 90. letech 20. století. Toto uspořádání je charakteristické pro mozaiku biotopů v regionu. Práce vychází z předchozích poznatků, že některé druhy rostlin, které se běžně vyskytují na polopřirozených suchých trávnících, nekolonizují opuštěná pole. Vhledem k významu AM symbiózy pro diverzitu a produktivitu rostlinných společenstev byla vznesena hypotéza, že by za tento jev mohly být zodpovědné změny ve společenstvu AM hub opuštěného pole. Tato hypotéza byla testována ve skleníkovém nádobovém experimentu s třemi taxonomicky příbuznými páry rostlin, kde vždy jeden rostlinný druh nebyl schopen kolonizovat opuštěné pole a druhý tento biotop kolonizoval. Byl sledován růst a příjem fosforu rostlinami v půdě z obou biotopů při křížové inokulaci společenstvy AM hub z těchto biotopů. Experiment byl doplněn o popis společenstev AM hub v kořenech šesti párů rostlin z lokality pomocí analýzy polymorfismu délek terminálních restrikčních fragmentů (T-RFLP). Skleníkový experiment ukázal, že ač všechny testované rostliny vykazovaly pozitivní odpověď na mykorhizu, původ inokula neměl na růst rostlin podstatný...
Specifické vztahy mezi partnery v arbuskulárně mykorhizní symbióze
Voříšková, Alena ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Arbuskulární mykorhiza (AM) je symbiotické soužití mezi cévnatými rostlinami a arbuskulárními mykorhizními houbami ze skupiny Glomeromycota. AM symbióza je považována za nespecifickou interakci, jelikož AM houby jsou schopny kolonizovat kořeny téměř všech druhů rostlin, které jsou pro tento typ symbiózy hostitelské, nicméně se jistá specifita mezi partnery projevuje. Specifita se může projevit na úrovni formace mykorhizy, což znamená, že různé druhy rostlin se mohou lišit ve složení společenstva hub ve svých kořenech či odlišnou schopností kolonizace a sporulace AM hub v závislosti na hostiteli. Specifita může být také patrná v rozdílné funkčnosti symbiózy v závislosti na konkrétních partnerech a tudíž v odpovědi rostlin na mykorhizu. Zároveň specifita v AM symbióze může mít dopad i na koexistenci rostlin ve společenstvu a diverzitu rostlinných společenstev.
Příspěvek mykorhizy k ekosystémovým službám v agroekosystémech
Šabatková, Zuzana ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Kohout, Petr (oponent)
Arbuskulárně mykorhizní houby představují pro rostliny významné mutualisty, kteří jim přinášejí řadu benefitů. Pro účinné využití mykorhizy v zemědělských ekosystémech je třeba porozumět faktorům, které ovlivňují prospěšnost symbiózy nejen pro hostitelské rostliny, ale i pro agroekosystémy obecněji, a také způsoby, jakými houby ovlivňují fyziologické mechanismy rostlin. Funkční mykorhiza by mohla představovat významný příspěvek k rozličným ekosystémovým službám v agroekosystémech, zamezit tak ztrátám výnosu a snížit negativní vliv zemědělské činnosti na ekosystémy. V této práci je shrnuto působení arbuskulární mykorhizy na plodiny v agroekosystémech, jejich výskyt v zemědělských ekosystémech, zejména v orných půdách, a příspěvek k vybraným ekosystémovým službám agroekosystémů. Klíčová slova: arbuskulární mykorhiza, ekosystémové služby, agroekosystémy, tvorba půdy, environmentální stres, odolnost rostlin
Význam arbuskulární mykorhizy a složení společenstev arbuskulárně mykorhizních hub u rostlin s různými životními formami
Novák, Václav ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Arbuskulární mykorhiza je mutualistické soužití většiny druhů rostlin a hub z oddělení Glomeromycota. V symbióze dochází k oboustranné výměně živin, při které houba získává od rostliny produkty fotosyntézy, a naopak dodává látky anorganické, především fosfor. Mykorhiza má vliv na růst a obranyschopnost rostlin. Složení společenstev AM hub je kromě abiotických faktorů ovlivněno také vlastnostmi hostitelských rostlin, jako jsou typ fotosyntézy, růstová forma, délka životního cyklu, CSR strategie, schopnost fixovat vzdušný dusík, či mykorhizní status. Také význam, který mykorhiza má, je různý pro rostliny s odlišnými vlastnostmi. Tato práce popisuje rozdíly ve složení a diverzitě AMH společenstev u rostlin s různými ekofyziologickými vlastnostmi a shrnuje význam mykorhizy pro různé funkční typy rostlin.
Biochemické ukazatele vybraných půdních typů
Cakl, Lukáš
Diplomová práce se zabývá kvantitativní charakteristikou glomalinu na 3 lokalitách (Hrušky, Bošovice a Zástřizly). Stanovován byl takzvaný lehce extrahovatelný glomalin s využitím Bradfordovy metody. Provedenou analýzou jsme zjistili závislost množství glomalinu na pH a fyziologicky využitelném dusíku (N/B). Zjištěné hodnoty glomalinu byly relativně nízké, avšak vzhledem k tomu, že se jednalo o orné půdy je lze označit jako standardní. Dále byl prokázán také pokles obsahu glomalinu s hloubkou půdy. Všechny tyto výsledky korelují s jinými odbornými publikacemi. Naše výsledky ukazují, že obsah glomalinu je jedním z nejcitlivějších biologických atributů reagující na zásahy do půdy.
Možnosti využití arbuskulární mykorhizy při rozmnožování vybraných odrůd angreštu
Střihavková, Dana
Tato diplomová práce se zabývá využitím arbuskulární mykorhizy při rozmnožování zvolených odrůd angreštu ve školkařství. Pokus byl založen v Brně na podzim roku 2018 a ukončen byl na jaře následujícího roku. Celkem se hodnotilo 60 rostlin odrůd ´Černý Neguš´, ´Karát´ a ´Rolonda´, přičemž byla polovina rostlin naočkována mykorhizními houbami a druhá polovina byla bez mykorhizy, tedy jako kontrolní rostliny. U rostlin se hodnotily následující parametry: míra kolonizace kořenů mykorhizními strukturami, obsah chlorofylu v listech, relativní velikost kořenového systému, sušina kořenového systému, teplota a vlhkost substrátu, průměr kořenového krčku a délka výhonů. Z výsledků vyplývá, že inokulace mykorhizními houbami ovlivnila pozitivně především kořenovou soustavu rostlin, což se odrazilo i na nárůstu průměru kořenového krčku. Aplikace mykorhizních hub by měla mít pozitivní účinek také na růst nadzemní části rostliny, zdravotní stav a odolnost rostlin proti suchu a patogenům.
Využití arbuskulární mykorhizy formou fytoremediace
Wohlmuth, Jan
Práce je zaměřena na možnosti využití fytoremediačních účinků mykorhizních symbióz při pěstování okrasných a ovocných dřevin na ekologicky zatížených stanovištích. Hlavním popisovaným kritériem byla schopnost rostlin využívat fytoremediační technologie. V práci jsou shrnuty vybrané vědecké poznatky, které se problematikou fytoremediačních technologií s použitím rostlin inokulovaných mykorhizními houbami, především arbuskulárními, zabývají, za současného zhodnocení praktického využití v ČR a ve světě.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 25 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.